Stylistika, nauka o slohu, je královnou mezi jazykovědnými disciplínami. Vládne totiž čtyřem „nižším“ lingvistickým odvětvím: fonetice a fonologii, lexikologii, morfologii a syntaxi. Využívá prostředky všech těchto oborů, tedy jednotlivé hlásky, slova, slovní tvary a věty.
Výběr těchto jazykových prostředků nazýváme styl. Každý text, ať už psaný nebo mluvený, má svůj styl.
To jen stručně na úvod. Kdo by se snad chtěl stylistikou zabývat podrobněji, může si pročíst třeba Příruční mluvnici češtiny (PMČ). Zde se setká se slovotvornými činiteli, druhy slohových postupů, podrobným popisem jednotlivých funkčních stylů (prostěsdělovacím, odborným, funkčním, administrativním, publicistickým a uměleckým) a dozví se, které žánry jsou typické pro ten který funkční styl.
Pro dnešek bude stačit, když si vezmeme k srdci pravidlo číslo jedna: opakování stejných výrazů je vyjma uměleckých textů považováno za stylistickou neobratnost! Autor prezentuje svým projevem i jazykovou kompetenci. Neznám nikoho, kdo by si po přečtení neuměle nebo naopak profesionálně sestaveného textu neudělal obrázek o jeho pisateli, aniž by se s ní kdy setkal. Pozor na to!
MK